Faraon Rachef (nebo také Chefren či Chafre) byl jedním ze synů faraona Chufua, který nechal v Gíze vystavět Velkou pyramidu. Ačkoliv je Rachefova pyramida o několik metrů menší než pyramida jeho otce, ve skutečnosti vypadá, že je vyšší. Rachef totiž pro svou pyramidu zvolil vyšší skalní podloží a ostřejší úhel stěn pyramidy, což má za následek to, že se pyramida Rachefova jeví jako nejvyšší. Také tato pyramida má jméno Rachef je veliký.
Stejně jako Velká pyramida, byla i Rachefova pyramida vyloupena již ve starověku a později i ve 13. století. Jako jediná ze tří gízský pyramid má dodnes část původního obložení z turského vápence.
Pyramida má dva vchody. První z nich je ve výšce 10 metrů nad zemí a směřuje do setupné chodby, která se po 32 metrech změní v chodbu vzestupnou a pokračuje směrem do pohřební komory. Druhý vchod leží při úpatí pyramidy a dnes se používá jako vstup pro návštěvníky. Rovněž z něho vede sestupná chodba, která se mění postupně přes horizontální na vzestupnou a stejně jako první vede do pohřební komory. Existence dvou vchodů se vysvětluje tím, že původně měla stát pyramida o šedesát metrů severněji.
V pohřební komoře leží velký žulový sarkofág s víkem. Je 2 metry dlouhý a jeden metr široký. Jako první z novodobých egyptologů se do pyramidy dostal Belzoni, který mimo jiné objevil také hrobku Setiho I. v Údolí králů. Belzoni našel na západní stěně pohřební komory nápis, který dokazoval, že již ve 13. století do komory pronikli vykradači.