Jste zde

Muzeum sluneční bárky

Loď byla pro staré Egypťany dopravním prostředkem, ale také symbolicky dopravním prostředkem bohů. Např. hlavní bůh starověkých Théb (dnešní Luxor) Amon (je mu zasvěcen např. jeden z mnoha chrámů v Karnaku)

putoval během oslav svátku Sed na posvátné bárce, bůh Re (bůh Slunce) putoval noční oblohou v tzv. "bárce miliónů let", čímž zajisťoval každodenní střídání dne a noci. Také panovník se podle starých textů na konci svého pozemského života nalodí na tzv. sluneční loď, aby se mohl navždy platit oceánem času a potkat se se svým božským otcem Reem. To bylo důvodem, proč se u některých hrobek staroegyptských panovníků v jejich blízkosti do země zahrabávaly lodě.


Nejvýznamnějším nálezem staroegyptské lodi byla loď, kterou archeologové objevili v roce 1954 ve velké jámě na východní straně Velké pyramidy. Loď byla vyzvednuta ze země a dnes ji můžeme spatřit v Muzeu sluneční lodě (jiný název: Muzeum sluneční bárky), která je na jižní straně Chufuovy pyramidy. Loď byla zhotovena z libanonského cendru. Dlouhá byla 43,3 metrů a široká 5,6 metrů. Tvarem připomíná staré papyrové lodě, kterými se Egypťané plavili po Nilu. Sluneční loď faraona Chufua měla dva přístřešky. Větší z nich se nachází uprostřed lodi, menší byl na přídi. Loď má deset vesel a dvě velká kormidla na zádi. Při jejím přenosu byla rozebrána na 1224 částí, a bez použití jediného kusu hřebíku či jiné kovové části, pouze za pomoci dřevěných kolíků a lan byla znovu sestavena a uložena v muzeu.


Takovýchto lodí se jen u Velké pyramidy nacházelo šest. Svědčí o tom počet jam, které byly objeveny. V jedné z těchto jam byla objevena i další sluneční loď, která však byla ponechána na svém původním místě.

Hodnocení: 
Zatím nehodnoceno
TOPlist